Historie

Čtenářský spolek

Tradice orlovského knihovnictví sahá až do 70. let 19. století. Tehdy se v důsledku rozmachu dolování uhlí začaly na Orlovsku rozvíjet i kulturně osvětové snahy. V roce 1871 byla založena čtenářská beseda v hostinci u pana Lindnera. V čele této besedy byl lékař dr. Mikeš. Na základě stanov schválených c. k. zemskou radou v Opavě 16. března 1881 vznikl čtenářský spolek, jehož předsedou byl Josef Rameš, později Josef Korejz. Knihovníkem se stal v roce 1881 Josef Kopp. Sídlo Čtenářského spolku bylo Na Vrchovci v Doubravě, později v hostinci Bedřicha Königsteina u doubravského nádraží. Čtenářský spolek vlastnil svou knihovnu s 300 svazky knih. V roce 1904 se změnily stanovy a spolek se přejmenoval Čtenářský spolek pro Orlovou, Doubravu a okolí. Knižní fond obsahoval asi 300 knih, z nichž spousta byla převzata ze spolků Sokol, Dámský odbor, Čtenářsko –  řemeslnická beseda.

V roce 1905 byla zřízena pobočka knihovny v síni orlovské radnice. Knihovna tehdy vlastnila 1 443 knih a měla 234 zapsaných čtenářů. Do 1. světové války byl počet knih rozšířen na 1 858 svazků.

Obecní veřejná knihovna v Orlové – 1921

Po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních v roce 1919 byly staženy knihy všech okolních spolků, organizací i stávající Veřejné lidové knihovny.  Z nich byla vytvořena v roce 1921 Veřejná obecní knihovna v Orlové se sídlem v bývalém hostinci paní Richterové v domě pana Blumentála  s menší pobočkou ve víceúčelové místnosti staré radnice na orlovském náměstí. Otevření se datuje k 17. únoru 1921. Knihovníkem se stal profesor Jaroslav Kubát. Knihovní fond v té době čítal 2 000 svazků. Knihovna v prvním roce zaznamenala 6 630 výpůjček a evidovala 234 čtenářů. Kromě toho bylo v čítárně 27 titulů novin a 21 časopisů.  Dále bylo dohodnuto, že 1. března 1921 bude ukončena činnost Čtenářského spolku pro Orlovou, Doubravu a okolí a knihy předány obci Orlová jako základ veřejné městské knihovny. Svým rozsahem byla orlovská knihovna největší na Těšínsku a toto postavení si udržela i v následujících letech. Vzhledem k malým prostorám byla knihovna v roce 1925 přestěhována do suterénu českého gymnázia. V roce 1927 využila knihovna možnost přestěhovat se do nového objektu orlovské spořitelny, kde setrvala až do roku 1938. 

Knihovna okresu fryštátského

Od roku 1933 byla v orlovské knihovně umístěna i tzv. knihovna okresu fryštátského, zřízená okresem, ” aby umožnila studium děl vědeckých a populárních, jež si nemohou zakoupiti obecní knihovny.” V roce 1937 stoupl počet svazků k jedenácti tisícům. Veřejná obecní knihovna v Orlové vykonala v obecné vzdělávací a osvětové činnosti pro své čtenáře velmi mnoho užitečné práce, hlavně zásluhou prvního knihovníka, profesora gymnázia Josefa

Kubáta. Nedlouho po zřízení české knihovny byla otevřena i knihovna pro občany polské národnosti v Dělnickém domě. Knihovníkem se stal Józef Niemiec. Během 2. světové války byly česká i polská knihovna téměř zničeny a jen malá část knih zachráněna. Po válce se knihovna dlouho těžce vzpamatovávala a jen díky velké obětavosti několika jedinců byla znovu postupně vybudována.

Po 2. světové válce

Prvním knihovníkem po válce se stal učitel Antonín Vrábel. Knihovna se začala rozrůstat hlavně díky darům jednotlivců a korporací z Orlové i z jiných konců republiky, zvláště v rámci akce pomoci Slezsku. Zároveň byly v provozu veřejné knihovny v okrajových částech – Lazy, Horní Lutyně, Poruba. Po vytvoření Velké Orlové v roce 1947 se obecní knihovny okrajových části připojily k Obecní veřejné knihovně v Orlové a byly přeměněny na pobočky.

Podoby Obecní veřejné knihovny v Orlové, složení knižního fondu, jednotlivá sídla i sídla nových poboček byly vytvářeny i měněny podle vlivů a tlaků společnosti. Došlo i k řešení otázky knižního fondu pro občany polské národnosti. Místní lidová knihovna převzala péči o rozvíjení polského oddělení. V roce 1951 byl do funkce vedoucího knihovníka přijat Libor Kubálek z Louk. Po dvou letech však odešel.

Budova pod kinem Elité

Vedením knihovny byla pověřena Božena Rousková (1953 – 1965), předtím vedoucí místního knihkupectví, která pak vedla s úspěchem orlovskou knihovnu řadu let. Výpůjční činnost se velmi zkvalitnila, byl rozšiřován i fond naučné a regionální literatury, pořádaly se besedy, výstavky, jako hosté byli zváni představitelé kulturního života na Ostravsku. Živě se vyvíjela i spolupráce s českým a polským gymnáziem a se základními školami. Knihovna se v té době přestěhovala do nepříliš vyhovující budovy, která se nacházela pod bývalým kinem Elité. Zde již bylo otevřeno i oddělení pro děti a čítárna.

60. léta knihovna v prostorách budovy Centrum

Po nástupu Blažeje Palocha do funkce vedoucího knihovny (1966 – 1974) se tato rozvětvená činnost dále rozvíjela. Na besedách a výstavách se objevovaly unikátní materiály, vzácné tisky, umělecká díla z různých krajů apod. Byli zváni umělci a spisovatelé – Leopold Bena, Miloslav Holub, Jaroslav Zahradník aj., vydávány drobné tisky k orlovským výročím, pořádány vlastivědné vycházky pro děti spojené se soutěžemi o Orlovsku. Velkorysý průběh měly oslavy 100. výročí narození Petra Bezruče. Knihovna plnila v 60. letech nejen své vlastní poslání, ale do jisté míry suplovala i činnost jiných kulturních institucí ve městě. U této příležitosti se nelze nezmínit o laskavé a u čtenářů velmi oblíbené knihovnici, paní Františce Krušinové, která se výrazně zasloužila o rozšiřování čtenářství hlavně mezi mládeží. V té době získala knihovna prostory pro své ústřední oddělení v nových prostorách budovy Centrum.

70. léta Dům kultury – ústředí knihovny

Další etapa dějin orlovské knihovny nastala v 70. letech, kdy po postavení Domu kultury v novém městě se ústředí knihovny přestěhovalo do jeho křídla a dostalo se tak do bezprostředního styku s obyvatelstvem Orlové. Knihovna zde měla vedle půjčovny také čítárnu a studovnu a počet zaměstnanců se zvýšil. V letech 1970 – 1973 došlo k vyvrcholení činnosti knihovny v souvislosti s přípravami oslav 750. letého výročí založení města. V knižním fondu bylo vybudováno zvláštní regionální oddělení, kdy orlovská knihovna byla dočasně pověřena, aby se ujala péče o regionalistiku pro celý okres. Docházelo bohužel i k takovým změnám, které rozvoj knihovny ovlivňovaly nepříznivě – bylo to především rušení poboček a nucené vyřazování knih “zakázaných” autorů. To byl ale problém všech knihoven v souvislosti s postupováním normalizace ve státě. Počet knih dosáhl do roku 1979 čísla 101 915, počet titulů novin a časopisů 167 a počet čtenářů 4 778.

V 70. letech nastoupila jako ředitelka orlovské knihovny Karla Kwiatkowská-Čížková (1974 – 1980). Přínosem se stalo prohloubení bibliograficko-informačních prací a zkvalitnění katalogů a kartoték. Byl vytvořen Klub přátel literatury pro dospělé a později i pro děti. Nadále se pořádaly besedy, výstavy a čtenářské soutěže. Rovněž se organizovaly exkurze žáků do knihovnických zařízení.

80. léta

V roce 1980 se stala ředitelkou Blažena Valová (1980 – 2004), do té doby pracovnice orlovské knihovny. V témže roce byl v rámci připravované centralizace knihoven v karvinském okrese vytvořen tzv. integrační celek Orlová, ve kterém orlovská knihovna začala plnit funkci metodického poradce pro knihovny v Petřvaldě a Dolní Lutyni. Pro tuto dobu byl charakteristický nárůst práce s knižním fondem, zintenzivnění výstavní činnosti a zahájení besed ” Křeslo pro hosta “. Mezi nejzajímavější patřila např. setkání se spisovateli Vladimírem Páralem, Ludvíkem Vaculíkem nebo s novináři deníku MF Dnes. V září roku 1990 bylo do nově otevřeného Domu dětí a mládeže přestěhováno oddělení pro děti a mládež. V této době došlo zároveň k největšímu nárůstu čtenářů a čtenářských výpůjček.

90. léta

Na území města měla knihovna 3 pracoviště, tj. v Domě kultury, v Dome dětí a mládeže a v klubovně PZKO v Orlové-Porubě. Pro obyvatele penzionu Vesna bylo zřízeno půjčovní místo.

V centralizovaném systému, kdy Městská knihovna Orlová byla součástí Okresní knihovny Karviná, se největší důraz kladl na zavedení automatizace. V roce 1992 byl zakoupen první počítač. Začala mravenčí práce přepisování tištěných záznamů z lístkových katalogů do počítače. Po vložení fondu literatury pro dospělé došlo v únoru 1999 k úspěšnému zavedení automatizovaného výpůjčního systému. Bylo už opravdu na čase. Od roku 1921, kdy bylo zaznamenáno 6 630 výpůjček, do roku 1999, kdy jich bylo cca 200 tisíc, se způsob práce takřka nezměnil.  Zavedení počítačové techniky znamenalo pronikavé zlepšení práce. Rozšířily se možnosti vyhledávání požadovaných materiálů podle nejrůznějších kritérií, urychlila se doba evidence výpůjček a zjednodušily se další pracovní postupy. Po revoluci došlo ke změnám i v samotné organizaci. Integrovaný systém knihoven se rozpadl a od 1. 4. 1996 Městská knihovna Orlová změnila zřizovatele. Stal se jím Městský úřad Orlová.

V době informační revoluce vyšel MěÚ potřebám obyvatel vstříc a došlo k rozšíření studovny a zřízení veřejného internetu. V prosinci 2000 se studovna a regionální oddělení přestěhovalo do nových prostor. Uživatelé získali možnost přístupu na internet, který byl k dispozici na dvou počítačích. Rovněž se zvýšil počet studijních míst a prostorové podmínky ke studiu.

Nová knihovna

Rozsáhlé změny proběhly v knihovně v roce 2005. V červnu byla dokončena výstavba nové samostatné budovy na Masarykově třídě v centru města. Na vedoucí knihovny Bc. Ivu Suškovou (od 2005) padl nelehký úkol. Během prázdninových měsíců organizovala velké stěhování ze všech dosavadních prostorů a 1. 9. 2005 proběhlo slavnostní otevření nové knihovny. Muselo se přestěhovat 77 133 svazků knih, 886 CD, 37 CD-romů, 9 magnetofonových pásků, 2 hudebniny a hromady novin a časopisů. Všechna oddělení knihovny byla po 25 letech pod jednou střechou a služby knihovny mohly začít využívat celé rodiny společně.

Současně bylo ukončeno přepisování tištěných záznamů a veškerý knihovní fond a knihovní proces byl plně automatizován.

Poslední velká změna se udála 1.1.2010 kdy se knihovna stala samostatnou příspěvkovou organizací města.

Současnost

V přízemí nové budovy se doposud nachází oddělení pro děti a mládež, městské informační centrum. V prvním podlaží je umístěno oddělení pro dospělé čtenáře. Ve druhém podlaží se nachází studovna a přednáškový sál. V roce 2020 vznikl v prostorách přednáškového sálu SeniorPoint.

V roce 2020 ovlivnilo provoz knihovny řada opatření proti šíření pandemie nemoci covid-19. Celkem měla být knihovna otevřena 340 dní v roce. Bohužel z důvodu různých opatření a nařízení vlády byla otevřena jen 212 dní, 36 dní bylo otevřeno pouze okénko pro výdej předem objednaných dokumentů, 62 dní bylo zavřeno zcela. Od 13. března 2020 byl zrušen i sobotní provoz. Pobočky na základních školách byly zcela uzavřeny.