Historie

Čtenářský spolek

Tradice orlovského knihovnictví sahá až do 70. let 19. století. Tehdy se v důsledku rozmachu dolování uhlí začaly na Orlovsku rozvíjet i kulturně osvětové snahy. V roce 1871 byla založena Čtenářská beseda a v roce 1881 Čtenářský spolek v Dombrové a Orlové. Jeho sídlem byl hostinec Na Vrchovci v Doubravě, později hostinec Bedřicha Königsteina u doubravského nádraží. Čtenářský spolek vlastnil svou knihovnu a jeho prvním předsedou byl Josef Rameš. Prvním správcem knihovny se stal v roce 1881 Josef Kopp. Ta se v roce 1904 stala Veřejnou lidovou knihovnou pro Orlovou, Doubravu a okolí. Knižní fond obsahoval asi 300 knih a do 1. světové války byl rozšířen na 1 858 svazků. V roce 1905 byla zřízena i pobočka knihovny v orlovské radnici.

Obecní veřejná knihovna v Orlové – 1921

Po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních v roce 1919 byly staženy knihy všech okolních spolků, organizací i stávající Veřejné lidové knihovny a z nich byla vytvořena v roce 1921 Veřejná obecní knihovna v Orlové s 2 500 svazky, dále se rozrůstajícími. Knihovna v prvním roce zaznamenala 6 630 výpůjček a evidovala 234 čtenářů. Kromě toho bylo v čítárně 27 titulů novin a 21 časopisů. Svým rozsahem byla orlovská knihovna největší na Těšínsku a toto postavení si udržela i v následujících letech. V roce 1927 využila knihovna možnost přestěhovat se do nového objektu orlovské spořitelny.

Obecní veřejná knihovna 1921

Knihovna okresu fryštátského

Od roku 1933 byla v orlovské knihovně umístěna i tzv. knihovna okresu fryštátského, zřízená okresem, ” aby umožnila studium děl vědeckých a populárních, jež si nemohou zakoupiti obecní knihovny.” V roce 1937 stoupl počet svazků k jedenácti tisícům. Veřejná obecní knihovna v Orlové vykonala v obecné vzdělávací a osvětové činnosti pro své čtenáře velmi mnoho užitečné práce, hlavně zásluhou prvního knihovníka, profesora gymnázia J. Kubáta. Nedlouho po zřízení české knihovny byla otevřena i knihovna pro občany polské národnosti v Dělnickém domě. Knihovníkem se stal Józef Niemiec. Během 2. světové války byly česká i polská knihovna téměř zničeny a jen malá část knih zachráněna. Po válce se knihovna dlouho těžce vzpamatovávala a jen díky velké obětavosti několika jedinců znovu postupně vybudována.

Po 2. světové válce

Prvním knihovníkem po válce se stal učitel Antonín Vrábel. Knihovna se začala rozrůstat hlavně díky darům jednotlivců a korporací z Orlové i z jiných konců republiky, zvláště v rámci akce pomoci Slezsku. Její podoby, složení knižního fondu, jednotlivá sídla i sídla nových poboček byly vytvářeny i měněny podle vlivů a tlaků společnosti. Došlo i k řešení otázky knižního fondu pro občany polské národnosti. Místní lidová knihovna převzala péči o rozvíjení polského oddělení. V roce 1951 byl do funkce vedoucího knihovníka přijat Libor Kubálek z Louk. Po dvou letech však odešel.

1953 – 1966

Vedením knihovny byla pověřena Božena Rousková, předtím vedoucí místního knihkupectví, která pak vedla s úspěchem orlovskou knihovnu řadu let. Výpůjční činnost se velmi zkvalitnila, byl rozšiřován i fond naučné a regionální literatury, pořádaly se besedy, výstavky, jako hosté byli zváni představitelé kulturního života na Ostravsku. Živě se vyvíjela i spolupráce s českým a polským gymnáziem a se základními školami. Knihovna se v té době přestěhovala do nepříliš vyhovující budovy, která se nacházela pod bývalým kinem Elité. Zde již bylo otevřeno i oddělení pro děti a čítárna.

1953-1966

60. léta

Po nástupu Blažeje Palocha do funkce vedoucího knihovny (1966) se tato rozvětvená činnost dále rozvíjela. Na besedách a výstavách se objevovaly unikátní materiály, vzácné tisky, umělecká díla z různých krajů apod. Byli zváni umělci a spisovatelé – Leopold Bena, Miloslav Holub, Jaroslav Zahradník aj., vydávány drobné tisky k orlovským výročím, pořádány vlastivědné vycházky pro děti spojené se soutěžemi o Orlovsku. Velkorysý průběh měly oslavy 100. výročí narození Petra Bezruče. Knihovna plnila v 60. letech nejen své vlastní poslání, ale do jisté míry suplovala i činnost jiných kulturních institucí ve městě. U této příležitosti se nelze nezmínit o laskavé a u čtenářů velmi oblíbené knihovnici, paní Františce Krušinové, která se výrazně zasloužila o rozšiřování čtenářství hlavně mezi mládeží. V té době získala knihovna prostory pro své ústřední oddělení v nových prostorách budovy Centrum.

60. léta 4

70. léta

Další etapa dějin orlovské knihovny nastala v 70. letech, kdy po postavení Domu kultury v novém městě se ústředí knihovny přestěhovalo do jeho křídla a dostalo se tak do bezprostředního styku s obyvatelstvem Orlové. Nové ústředí zde mělo vedle půjčovny také čítárnu a studovnu a počet zaměstnanců se zvýšil. V letech 1970 – 1973 došlo k vyvrcholení činnosti knihovny v souvislosti s přípravami oslav 750. letého výročí založení města. V knižním fondu bylo vybudováno zvláštní regionální oddělení, kdy orlovská knihovna byla dočasně pověřena, aby se ujala péče o regionalistiku pro celý okres. Docházelo bohužel i k takovým změnám, které rozvoj knihovny ovlivňovaly nepříznivě – bylo to především rušení poboček a nucené vyřazování knih “zakázaných” autorů. To už byl ale problém všech knihoven v souvislosti s postupováním normalizace ve státě. Počet knih dosáhl do roku 1979 čísla 101 915, počet titulů novin a časopisů 167 a počet čtenářů 4 778.
V roce 1974 nastoupila jako ředitelka orlovské knihovny Karla Kwiatkowská-Čížková. Přínosem těchto let se stalo prohloubení bibliograficko-informačních prací a zkvalitnění katalogů a kartoték. Byl vytvořen Klub přátel literatury pro dospělé a později i pro děti. Pokračovalo se v besedách, výstavách, čtenářských soutěžích, organizovaly se exkurze žáků do knihovnických zařízení.

 

80. léta

V polovině roku 1981 se stala ředitelkou Blažena Valová, do té doby pracovnice orlovské knihovny. V témže roce byl v rámci připravované centralizace knihoven v karvinském okrese vytvořen tzv. integrační celek Orlová, ve kterém orlovská knihovna začala plnit funkci metodického poradce pro knihovny v Petřvaldě a Dolní Lutyni. Pro tuto dobu byl charakteristický nárůst práce s knižním fondem, zintenzivnění výstavní činnosti a zahájení besed ” Křeslo pro hosta “. Mezi nejzajímavější patřila např. setkání se spisovateli Vladimírem Páralem, Ludvíkem Vaculíkem nebo s novináři deníku MF Dnes. V září roku 1990 bylo do nově otevřeného Domu dětí a mládeže přestěhováno oddělení pro děti a mládež. V této době došlo zároveň k největšímu nárůstu čtenářů a čtenářských výpůjček.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

90. léta

V centralizovaném systému, kdy Městská knihovna Orlová byla součástí Okresní knihovny Karviná, se největší důraz kladl na zavedení automatizace. V roce 1992 byl zakoupen první počítač, mravenčí práce s vkládáním dat vedla až k úspěšnému zavedení automatizovaného výpůjčního systému v únoru roku 1999. Bylo už opravdu na čase. Od roku 1921, kdy bylo zaznamenáno 6 630 výpůjček, do roku 1999, kdy jich bylo cca 200 tisíc, se způsob práce takřka nezměnil. Tak jako ve všech ostatních odvětvích znamená zavedení počítačové techniky pronikavé zlepšení práce. Rozšířily se možnosti vyhledávání požadovaných materiálů podle nejrůznějších kritérií, urychlení doby evidence výpůjček a podobně. Po revoluci došlo ke změnám i v knihovně. Integrovaný systém knihoven se rozpadl, Městská knihovna Orlová změnila zřizovatele, jímž se stal Městský úřad Orlová. V době informační revoluce vyšel MěÚ potřebám obyvatel vstříc – došlo k rozšíření studovny poskytující informace a zřízení veřejného internetu.

Současnost

Velké změny proběhly v knihovně v roce 2005. V červnu byla dokončena výstavba nové samostatné budovy na Masarykově třídě v centru města. Během prázdninových měsíců došlo k velkému stěhování všech oddělení. 1. 9. 2005 proběhlo slavnostní otevření. Po 25 letech mohou knihovnu navštěvovat spolu celé rodiny. Ve druhém podlaží se nachází studovna, čítárna a hudební oddělení. Čtenáři si zde mohou přečíst denní tisk, časopisy, vyhledat informace v odborné literatuře, slovnících, encyklopediích nebo zákonech. Na osmi počítačích je zdarma připojení k internetu. Také si zde můžete poslechnout nebo zapůjčit CD s hudbou nebo mluveným slovem. Vedle studovny se nachází přednáškový sál pro 50 návštěvníků vybavený dataprojektorem. V sále probíhají kulturně vzdělávací akce pro děti i dospělé. V prvním podlaží je oddělení pro dospělé čtenáře. Zde si každý určitě najde svou oblíbenou knihu nebo zajímavý časopis. V přízemí se nachází oddělení pro děti a mládež. Kromě řady knih a časopisů, které si mohou děti číst v knihovně nebo zapůjčit domů, mohou také pracovat na čtyřech počítačích opět s přístupem k internetu. Posledním oddělením knihovny je Městské informační centrum (MIC), kde jsou poskytovány informace ze všech oblastí kulturního, sportovního, společenského života a z řady dalších oblastí např. možnosti dopravy, kontakty na firmy, podnikatele a instituce ve městě. Najdete zde tipy na výlety, můžete si zakoupit vstupenky na sportovní, společenské a kulturní akce v regionu i celé republice, v nabídce jsou i mapy, průvodce, pohlednice a turistická známka Orlové. MIC zpracovává a vydává každý měsíc Kalendárium akcí konaných v Orlové, které je k dispozici všem občanům města.
Budova je bezbariérová a přístup do všech pater je i pomocí výtahu. Její provoz je plně automatizován. Navštívit ji můžete i z pohodlí domova prostřednictvím jejich webových stránek. Najdete zde informace o provozní době, výpůjčních podmínkách, ale i nabídku a archiv pořádaných akcí. V on-line katalogu si můžete prohlédnou nabídku knihovního fondu a vybrané dokumenty si zarezervovat. Pokud jste čtenáři, můžete si prohlédnout stav svého výpůjčního konta a knihy si sami můžete prodloužit. Když nějakou knihu u nás nenajdete můžeme Vám ji zapůjčit prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby z jiné knihovny. Služby knihovny doplňuje nabídka kulturních a vzdělávacích akcí pro děti, mládež a veřejnost. Velký zájem je o „Setkávání“ tématicky zaměřené akce pro seniory. Samozřejmostí je přístup na internet a kopírování materiálů.
Poslední velká změna se udála 1.1.2010 kdy se knihovna stala samostatnou příspěvkovou organizací města.

Vývoj Městské knihovny Orlová od jejího založení až do současnosti zpracovala Bc. Gabriela Bartečková pod názvem Městská knihovna Orlová – historie a současnost jako svou Diplomovou bakalářskou práci na Slezské univerzitě v Opavě, Ústavu bohemistiky a knihovnictví. (pdf)